Publikace je věnována plzeňskému rodákovi profesoru Jaroslavu Šafránkovi, jedné z velkých českých osobností. V letech 1948–49 působil jako děkan Lékařské fakulty v Plzni, proto jeden z pavilonů fakulty nese jeho jméno.
Kniha vznikala po dobu deseti let. Představuje vývoj života a myšlenkových pochodů mladé, tenkrát patnáctileté dívky (autorky), která se již od svého dětství potýkala s pocity odlišnosti a názorovým nepřijetím svého okolí.
Jak se jedno malé semínko, spadlé od zobáčku nenechavého ptáčka, promění v nádhernou velkou slunečnici? Jak se ta vysoká květina dostala na zahradu, odkud pochází, jak a proč klíčí, kde se jí daří?