Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Vzpomínky na Rudolfa Margolia nejsou jen životopisem vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu. Jsou i dějinami Margoliusovy rodiny a kronikou dějinných událostí.
