Známý francouzský historik na základě bohatého souboru středověkých pramenů ve své práci zkoumá vznik učení o trojím lidu, jeho intelektuální zázemí, pronikání do obecných představ o božském uspořádání tehdejšího světa.
V předkládaném svazku se autorský tým zabývá důležitým obdobím českých i středoevropských dějin, vymezeným počátkem druhého stavovského povstání a třicetileté války v roce 1618 a končícím porážkou Turků před hradbami Vídně roku 1683.
Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Alyho kniha, jež vzbudila nejen v Německu nebývalý ohlas, je věnována obyčejným Němců v letech 1933–1945. Hlavní důraz je v ní položen na sociální aspekty národně socialistického režimu a na jeho snahy získat obyčejné Němce na stranu nacistů.
Vzpomínky na Rudolfa Margolia nejsou jen životopisem vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu. Jsou i dějinami Margoliusovy rodiny a kronikou dějinných událostí.
Členové zvláštního židovského oddílu, známého jako „sonderkommando“, byli jedinými očitými svědky masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Brzezinka. Jejich autentická svědectví se stala základem pro tuto knihu.
