Leden roku 845. Mnoho let před příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Válka s Franky se blíží. Na nebezpečnou cestu do východofranské říše se vydává 14 českých knížat, aby se dala pokřtít.
Kdo je vedl, a proč o nich české kroniky mlčely?
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí
První svazek komentované edice více než 500 německojazyčných dokumentů, vzniklých buď v okruhu působnosti německé politické a policejní správy v tzv. protektorátu Čechy a Morava, nebo v ústředních německých úřadech v Berlíně.
Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu.
Publikace přináší devatenáct studií, v nichž autor analyzoval problémy moderní české a částečně též světové historiografie v širokém časovém záběru od počátku 19. až na práh 21. století.
Praktická pomůcka pro zvládnutí čtení raně novověkých a novověkých paleografických textů (od počátku 16. do počátku 20. století). Soustřeďuje se na dva základní typy písma – české a německé novogotické pímo.
Známý popularizátor historie Jan Bauer nás zavádí nás do epochy, ve které se začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným a slavným královstvím...
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.