Josef Petráň

Staroměstskou exekuci otevírá Josef Petráň vylíčením krvavého dramatu na Staroměstském rynku 21. června 1621, jehož obětí bylo 27 vůdců stavovského povstání.

Praha je centrem univerzitní vzdělanosti už bezmála sedm století. Psal se 7. duben roku 1348, kdy český král a budoucí římský císař Karel IV. založil ve svém sídelním městě první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Rýna.

Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů.

Publikace přináší výbor studií Josefa Petráně, vydaných v letech 1956 - 2003 a zaměřených na kulturní dějiny.

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu.

První syntéza postihující "zánik starobylého venkova" v naší historické literatuře. Nejdůležitější vývojové trendy dějin českého venkova na konkrétním příkladu jedné vsi na Benešovsku.

Publikace o dějinách budovy Karolina v sepětí s výukou a slavnostmi Univerzity Karlovy.

Soubor prvního a druhého dílu.

Autor tentokrát čerpá především z rodinných pamětí, jež nejlépe zrcadlí mentalitu našich předků, ale také z kronik, úředních pramenů (zejména četnických hlášení), regionálního tisku a samozřejmě i z vyprávění pamětníků.

Nové a aktualizované vydání knihy profesora Petráně, v níž na pozadí popisu korunovačního plesu císaře a krále Leopolda II. podal poutavý a zasvěcený obraz českých zemí i celé Evropy v době, kdy doznívaly josefinské reformy.

Autor líčí dějiny své rodné vsi Ouběnic a také život jejích obyvatel od středověkých počátků až po rok 1918.

Tématem knihy je kulturní obraz venkova a zemědělství a jeho vývoj od počátků zemědělství do nástupu průmyslové revoluce.

Obsáhlá a reprezentativní publikace seznamuje se stavebními, knižními, obrazovými a dalšími památkami Univerzity Karlovy.