Samospráva na krajské úrovni není novodobou záležitostí, po roce 1989 se však nadlouho dostala na okraj pozornosti jak politické reprezentace, tak veřejnosti.
Kniha prináša úplne nový, dosiaľ nepublikovaný, pohľad na mechanizmus televízneho spravodajstva v socialistickom Československu v 70-tych a 80-tych rokoch. Rozprávanie a spomienky moderátorov Televíznych novín a Aktualít.
Kolektivní práce týmu odborníků z oblasti politologie, ústavního práva či statistiky je přinejmenším v českém prostředí jedinečnou komplexní publikací o nové oblasti odborného výzkumu – internetových volbách.
Publikace se zabývá kulturní charakteristikou Koreje, korejského národa a podnikatelským prostředím v této zemi. Pomocí ní budeme moci lépe pochopit rozdíly mezi kulturou Západu a korejskou kulturou.
Politické strany jsou integrální součástí zastupitelského modelu demokracie, v moderních demokraciích je těžké si představit existencipolitiky bez stran.
Publikace zkoumá různé dimenze krajských voleb v roce 2012 v Ústeckém kraji. V knize je kromě celkových výsledků voleb do krajského zastupitelstva rozebrána podoba volební kampaně jednotlivých politických subjektů.
Kolektivní monografie Nové přístupy k metodologii hospodářských a politických dějin je výstupem stejnojmenného projektu Interní grantové agentury Vysoké školy ekonomické v Praze, realizovaného v roce 2012 na Katedře hospodářských dějin.
Kniha „Transformace kondicionality v Evropské unii“ analyzuje změny ve vynucování pravidel spojených se členstvím v Evropské unii, ke kterým došlo po rozšíření této organizace v letech 2004 a 2007 a během krize eurozóny v letech 2010–12.
Tato kniha je dílem historika se specializací na východoevropské dějiny. Je určena širší čtenářské obci, ale mohla by - právě svou srovnávací perspektivou - lecčím přispět i odborníkům.
V první části druhého svazku dějin politického myšlení je podán systematický a kritický výklad politického myšlení od počátků až po vrcholný středověk.
Kniha se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956.
Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901).
Mikrobiolog Ivan Málek patřil mezi nejvýznamnější představitele ČSAV v padesátých a šedesátých letech 20. století a podílel se výrazným způsobem na formulování vědní politiky v Československu.
