Kniha Zpětné zakreslení cesty, v níž vyprávíme příběh Činohry Národního divadla od konce roku 1989 až do roku 2015, sleduje, jak se společenské události promítaly do divadelního organismu a jevištního díla.
Kolaps východního bloku: invaze Albánců na luxusní pláž, strhávání soch, podvedené postavy z budovatelských obrazů, zdrcující debaty o zakladateli vědeckého socialismu, který vše sleduje s rodinou v televizi.
Na počátku října 1941 byl ve Velké Británii zahájen výcvik dvojice československých parašutistů, jejichž úkolem bylo pomstít stovky českých vlastenců, kteří skončili na popravištích poté, co se v Praze ujal moci Reinhard Heydrich.
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.
Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí.
Nová obrazová publikace popisuje konec koloniálních říší i problémy období postkolonialismu. Kniha klade otázky týkající se obecného chápání dekolonizace z různých úhlů pohledu, zkoumá osud početných mas obyvatelstva i jedinců zapsaných do dějin.
Skutečně epochální práce německého historika a proslulého odborníka na nacismus Petera Longericha odhaluje poslední nevyjasněné otázky kolem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera (1900–1945).
Výlet do dávné historie může být poutavý i poučný. V naší knížce se vrátíte v čase více než osm set let zpět, a přesto se dozvíte o princezně, na kterou se dodnes vzpomíná s láskou.
Stručný, ale informativní přehled prochází mnoha staletími: informuje, co o Šalomounově chrámu říká Bible, pak se vydává do římských, islámských a křižáckých dob.
Reitinger zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století.
Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.
Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.