Jan Schmid, zakladatel Studia Ypsilon, režisér, výtvarník, spisovatel, herec a profesor DAMU, se ve své knize Epištoly v kapitolkách nezamýšlí pouze nad světem umění, ale nabízí čtenáři i svérázný vhled do zákonitostí běžného (limitovaného) života.
Kniha sestává ze souboru dopisů, které Jiří Němec napsal své manželce Daně, svým dětem a přítelkyni Věře Jirousové v roce 1979 z vazební věznice v Ruzyni, kde byl internován v souvislosti s procesem proti VONS.
Milan Kohout, nepřehlédnutelný performer a pedagog, se nám představuje v roli literáta, a že v literární branži dosahuje stejných kvalit jako ve svých nejlepších performancích, se můžete přesvědčit nad jeho knihou Proveď vola světem, volem zůstane.
Dvacet let je v českých dějinách ideální doba k bilancování. Ve více než stovce krátkých textů sociolog Jan Keller ukazuje, jak nepříjemně dnešní poměry připomínají časy, které jsme si přáli jednou pro vždy překonat.
Šestý svazek Spisů Ludvíka Vaculíka obsahuje autorovy fejetony a publicistické texty, publikované v novinách, v samizdatu i dosud nezveřejněné, z období od konce 50. let do doby porevoluční, s dobovými fotografiemi.
Kniha obsahuje studie o životě a díle významných výtvarných umělců, malířů a grafiků, patřících mezi čelné představitele několika důležitých stylotvorných proudů, které orientovaly světové umění předchozího století.
Třetí svazek ediční řady Krásná setkání, představující široké pole aktivit profesora Josefa Kouteckého, je výborem z jeho proslovů ke studentům u příležitosti imatrikulací a promocí, dnů otevřených dveří, studentských vědeckých konferencí...
Závěrečný svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je výběrem úvah, které pronášel Jiří Suchý v rozhlase, později v časopise, ještě později opět v rozhlase a nakonec i v denním tisku.
Jako druhý díl čtyřsvazkových Spisů významného surrealistického básníka, esejisty, překladatele a klinického psychologa Zbyňka Havlíčka (1922-1969) vychází po svazku Dopisy Evě soubor jeho esejů, přednášek a teoretických prací.
Jedna věta je unikátní projekt, v níž vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která je ukotvena v konkrétním čase. V loňském roce projekt naplnil i básník Adin Ljuca.
Rozpravy, polemiky a úvahy o tom, co lze považovat za důstojnou náplň života a obhajoba lidského práva rozhodovat o svém bytí i na jeho samotném konci, ve chvíli, kdy člověk ztrácí možnost ukončit život vlastní rukou.
Dvanáct skeptických vhledů, které originální formou mapují naši existenci i občanské soužití, zároveň zkoumají to, co je, anebo by mohlo být ideálním stavem věcí.
„Svoboda je poznaná nutnost.“ Na tuto poučku připisovanou K. Marxovi jsem si vzpomněl jednoho rána při procházce lesem. První, co mě napadlo, bylo, že to nedává valný smysl, že by se snad lépe hodilo: „Poznaná nutnost vymezuje hranice svobody.“