Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.
Další výbor středověkých hebrejských cestopisů navazuje na už vydaný svazek Dva středověké hebrejské cestopisy. Do nového výboru bylo zařazeno osm kratších cestopisů (Ovadja, Mešulam z Volterry, Meir Latif aj.).
Autor na základě několika historických skutečností představuje své literární osoby v časovém sledu 1937 až 1970. Jejich osudy jsou propojeny s životem a existencí Československa a jeho obyvatel.
Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka.
Dne 27. září 1939 vznikl z Tajné státní policie, Kriminální policie a Bezpečnostní služby Hlavní říšský bezpečnostní úřad (Reichssicherheitshauptamt, RSHA), v jehož čele stál až do své smrti Reinhard Heydrich.
Tento podivuhodný příběh nás zavede mezi křižáky v jejich nových královstvích na Blízkém východě, kde budují mohutné impozantní hrady a zároveň rychle přebírají dosud nepoznaný přepych svých nepřátel: lázně, koberce, koření, jižní ovoce.
Nepříliš známý úsek historie z 2. světové války, přibližující bojové nasazení španělské Modré divize a jejích letců, kteří pomáhali německému Wehrmachtu a Luftwaffe v letech 1941-1944 na východní frontě v konfliktu se stalinským Ruskem.
V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.
Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno na 1200 českých vysokoškolských studentů.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno.
