Věda a vědci v soukolí sovětského mocenského aparátu. Bizarní příběh zbídačelých studentů, profesorů a šarlatánů, kteří se na počátku 20. století spojili se selhávající sovětskou vládou, aby vytvořili světovou supervelmoc.
Rozsáhlá monografie anglického historika představuje zajímavý a nezvyklý pohled na ruské a sovětské dějiny 20. století. Autor klade důraz na dějiny ideologií a na sociální dopady socialistického experimentu v Rusku.
Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.
Druhý díl knihy Čechoslováci v Gulagu je volným pokračováním publikace odvozené od stejnojmenného televizního dokumentu a přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého stol
Průběh Leninovy cesty z curyšského exilu přes válkou rozvrácené Německo na sever k hranicím Laponska až po závěrečné nadšené uvítání revolučními davy na Finském nádraží v Petrohradu.
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.
Současný ruský nezávislý historik, odmítaný a zesměšňovaný „akademickými“ vojenskými historiky, odmítá osvědčená propagandistická klišé a snaží se představit reálnější pohled na sovětské válečné přípravy v roce 1941 a na jejich úplný krach po 22. 6. 1941.
Na samém počátku jara 1918 se ruská říše zmítala ve stále zběsilejší občanské válce, do jejíhož víru se záhy aktivně zapojili českoslovenští dobrovolci, kteří po několika konfliktech rozhodně vystoupili se zbraní v ruce proti bolševikům.
Autor svou pozornost zaměřil nikoliv na soupis a detailní popis všech událostí, které přinesly roky 1830–1831, ale na analýzu podmínek, ze kterých ruští představitelé museli vycházet a také na následná opatření, která přijímali tváří v tvář revoluci.
