Nejprodávanější e-knihy v roce 2020
filosofie a náboženství

Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.

Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.

Text je volnou zkušenostní interpretací či adaptací původního krátkého textu Paramarthacarca o pouhých osmi verších kašmírského filozofa a tantrika Abhinavagupty.

Volná zkušenostní interpretace či adaptace původního textu kašmírského filozofa a tantrika Abhinavagupty: Anuttara??ika, jehož název lze přeložit jednoduše jako Osm veršů o vědomí, jehož vyššího není.

Kniha je určena nejen skautským rádcům a rádkyním, ale i všem skautům a skautkám, kteří mají zájem o svou družinu a chtěli by přispět k její úspěšné činnosti.

Kniha je určena nejen zájemcům o Indii a východní kultury, ale i těm, kdo hledají duchovní poznání a smysl bytí i veškerého stvoření.

Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s islámem.

Křesťanství se z Jeruzaléma šířilo několika směry. Jedním z jeho nejvlivnějších center byl Řím, jenž se také stal sídlem papežů a zůstal jím i po přesídlení císaře do nově vzniklé a tehdy řecké Konstantinopole.

Kniha Athanasia oder Gründe für die Unsterblichkeit der Seele z roku 1827 je nadmíru aktuální právě dnes, kdy chybějí v celé společnosti vodítka k pochopení nejen sebe samých, ale i světa okolo.

Kniha emeritního profesora blízkovýchodních studií na Princetonské univerzitě vypráví příběh islámského Středního východu, který se po několik staletí nacházel v popředí světové civilizace.