Monografie malíře Volrába shrnuje tvorbu předčasně zesnulého progresivního umělce, jehož odvážně barevná díla a nekonvenční přístupy v práci s figurou a prostorem výrazným způsobem zasáhly do českého výtvarného dění konce šedesátých let 20. století.
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu.
Publikace „Umělec, vila a bazén“ je vyvrcholením projektu Nad čarou, který si klade za cíl reflektovat stávající situaci uměleckého světa, vzbudit diskuzi o významu vzdělávání v umění, jeho dopady a důležitost v životě umělce.
Tématem publikace je netradiční uchopení určitých mentálních principů, které vyvolala první světová válka. Publikace se ve třech kapitolách napsaných klasickými historiky a historikem umění zabývá válkou v rámci jejího výročí poněkud méně obvykle.
Katalog k výstavě představuje dílo tří malířů, Jana Jedličky, Vladivoje Kotyzy a Mikuláše Rachlíka, kteří se setkali na pražské Akademii výtvarných umění v letech 1961- 1968 a směřovali k fantaskní a groteskní malbě.
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800.
V sedmdesátých letech minulého století se v uměleckém životě prosadila skupina grafiků, jež je nazývána Sklenářovou školou. Jednou z těchto osobností byl Petr Melan (1947-2009).
