Maria Teresa Porcile Santiso (1943–2001) vystudovala Institut hebrejské kultury v Montevideu a pobývala v kibucu v Izraeli. Připravovala se na kontemplativní život, ale nakonec žila své povolání mimo řeholi, zasvěcená studiu a ekumenickému dialogu.
Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A. Komenského, případně v dílech jeho současníků.
diskusi, která se nad pojmem nekonečna vede od pradávna mezi filosofií, matematikou a náboženstvím, zaujímá speciální roli Hegelův pojem nekonečna „špatného“.
Hlavním tématem této disertační práce je filozofická a teologická reflexe imaginace v myšlení Owena Barfielda a Clive Staplese Lewise – dvou britských myslitelů a spisovatelů působících ve 20. století.
Obraz života jako cesty je pravděpodobně jedním z nejpopulárnějších obrazů světové literatury. Různé cesty vedou k různým cílům - a cesty mysli jsou právě tak skutečné jako cesty těla.
Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu.
Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování.
Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga v bilingvní edici představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy atd.- tedy všechna zásadní témata 18.století.
Kniha představuje v jednadvaceti statích některé důležité postavy moderního českého myšlení, přičemž hlavní důraz klade především na filosofy působící od poloviny dvacátého století až do současnosti.
Karen Duveová nám nelítostně a s nadhledem klade otázky na tělo: Kolik si toho člověk může dopřávat na úkor druhých lidí, dokonce i zvířat a rostlin? Čeho jsme ochotni se vzdát, a bez čeho se naopak v životě neobejdeme?
Knihu tvoří dvě samostatné studie pojednávající o naukách o sedmi smrtelných hříších a sedmi skutcích milosrdenství a jejich reflexi v písemných pramenech a v umění českého středověku.
Parmenidova filosofie je prvním uceleným knižním textem levicového intelektuála Záviše Kalandry. Vznikl v polovině dvacátých let 20. století coby dizertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Tato kniha je prvním svazkem šestidílné řady týkající se písemnictví a dějin starověké Syropalestiny v kontextu okolních kultur. Kniha mapuje písemné památky starověkého Předního východu.
V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu - společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách.
