Nejprodávanější tituly v roce 2020
světové dějiny

Skutečně epochální práce německého historika a proslulého odborníka na nacismus Petera Longericha odhaluje poslední nevyjasněné otázky kolem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera (1900–1945).

Nejpodivnější případy špionážních omylů a mystifikací!„Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.

Výlet do dávné historie může být poutavý i poučný. V naší knížce se vrátíte v čase více než osm set let zpět, a přesto se dozvíte o princezně, na kterou se dodnes vzpomíná s láskou.

Stručný, ale informativní přehled prochází mnoha staletími: informuje, co o Šalomounově chrámu říká Bible, pak se vydává do římských, islámských a křižáckých dob.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Od bible k Sigmundu Freudovi, od exorcismu k mesmerismu, od blázinců k psychiatrickým nemocnicím, od teorie tělesných šťáv k moderní farmakologii, tam všude nás provází kniha předního amerického historika.

Kniha „Domů do říše“ zkoumá vývoj na územích, která byla na podzim 1938 odtržena od Československa a posléze se z nich stala Říšská župa Sudety.

Životní příběh a svědectví armádního generála Emila Bočka, dosud žijícího válečného hrdiny a veterána bojů 2. světové války.

Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.