Výběr z díla Jiřího Suchánka, křesťanského básníka s neobyčejným nadáním a tragickým osudem. Dobová kritika jej přirovnávala k Seifertovi či Halasovi a řadila mezi nejlepší české formalisty.
Jan Zbořil ve své druhé sbírce básní s naprostou samozřejmostí mísí drobná pozorování se skelety příběhů – a zároveň je schopný sesbíranou pěnu dní místy pročísnout říznou metaforou.
Sbírka Rozhraní nás vtáhne do neuchopitelného světa na pomezí snu a reality, kde hoří vítr a déšť se za nás tiše modlí. V tomto místě mnoha tajemství neviditelné hýbe vším.
Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat? I ve vyschlých studnách zůstává otisk hladiny, která tam bývala, a v ní se se pořád odráží svět nad ní, včetně nebe a tváře ...
Antologie textů ze světové literatury od antiky po současnost pojednávajících o verši básnickém i dramatickém se zvláštním zřetelem k přednesu (tedy orální podobě poezie), jehož pojetí vyrůstá z tvaru básnického textu.
Tomáš Čada je velmi cudný muž. Dokonce tak cudný, že ho v hospodě i nad ránem víc zajímají sociální témata než ženy. Především je však jeho druhá sbírka sociálním dokumentem napříč epochami, současností i mýtem. Mýtem o člověku.