In Bohemian Stories, Renáta Fučíková presents a graphic journey through the history of Czechs in the United States, capturing the bonds between the two countries through their lived experience.
Tématem této knihy je husitství a jeho ohlas ve výtvarném umění a v architektuře v českých zemích v době předbělohorské, ale i v 19. a na počátku 20. století, kdy se zájem o Jana Husa
jakožto národního hrdinu stal opět aktuálním.
V rámci celkem 489 procesů v Dachau čelilo americké
justici 1 700 zločinců nacistického Německa. Jednalo se
o lidi z různých společenských vrstev od říšských pohlavárů
po statkáře, studenty a vesničany.
Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení.
Tyto jedinečné dokumenty z bezprostřední zkušenosti vypovídají o holokaustu, odboji a koncentračních táborech. Edici doprovází rámující úvod a doprovodné texty Pavliných vnuků a Janyho neteře.
Třetí díl úspěšné edice představuje dalších třicet historických zajímavostí ze Šumperska, tedy Branné, Kopřivné, Loučné nad Desnou, Velkých Losin, Rapotína, Šumperka, Nového Malína, Libiny a dalších obcí.
Řadu desetiletí se v Československu ve druhé polovině 20. století (za tzv. studené války a za vlády komunistů) o našich legionářích psát nesmělo, natož publikovat nějaké fotografie. Psalo se pouze to, co vyhovovalo tehdejší politické moci...
V této knížce se seznámíte zábavnou formou s českými panovníky od Sáma až po císaře Karla I. Dozvíte se, jak žili a co pro nás udělali dobrého (a někdy i nedobrého). A navíc i něco zajímavého.
Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017.
Za svůj pozoruhodný rozvoj vděčí západní středověká a renesanční vzdělanost v mnoha aspektech vzdělancům a kulturnímu prostředí Druhého Říma, tedy Byzance.
V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvaldu dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno.
Cílem autora je podat svědectví na zobrazovaném procesu minulého století a tak se účastnit vytváření jeho mozaikového portrétu. Ze známých příčin je věnován posledním desetiletím Sovětského svazu a událostem, vedoucím k jeho rozpadu.
