V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Vyčerpávající studie o vzniku Rusi a následně Ruska podávávající též nástin teorie etnogeneze a pasionarity jako cyklického růstu a rozpadu energie etnických skupin, koncepce ojedinělé, v Česku doposud nepublikované.
Na samém počátku jara 1918 se ruská říše zmítala ve stále zběsilejší občanské válce, do jejíhož víru se záhy aktivně zapojili českoslovenští dobrovolci, kteří po několika konfliktech rozhodně vystoupili se zbraní v ruce proti bolševikům.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.
Kolaps socialismu byl pro obyvatele Sovětského svazu absolutně nečekaný, ale zároveň naprosto zákonitý. Ačkoli většina lidí v pozdním socialismu vnímala sovětský systém jako věčný a neměnný, byla současně připravena na jeho pád.
Tématem neobyčejně zajímavé knihy mladého ruského žurnalisty je především Vladimír Putin a proměna, kterou prošla ruská společnost za patnáct let jeho vlády. Autor se opírá o řadu inteview s nejrůznějšími ruskými i zahraničními politiky.