F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“.
V rámci širšího projektu přináší tato kolektivní monografie analýzy styků T. G. Masaryka s Poláky a prvních etap vývoje jeho vztahů s Rusy a Ukrajinci.
Soubor textů Václava Havla a o Václavu Havlovi zachycuje perzekuci, kterou v době normalizace zažíval Havel na vlastní kůži. Zachycuje ale také zásadní proměnu jeho života.
Knihu tvoří úvodní studie a kritická edice korespondence z let 1924–1967 dvou významných geologů střední Evropy, Waleryho Goetela z Krakova a Radima Kettnera z Prahy.
Publikace představuje výbor z korespondence významného ruského básníka Daniila Leonidoviče Andrejeva (1906–1959) jak s jeho blízkými a přáteli od dětských let až do posledních měsíců před smrtí, tak s jeho třetí manželkou Allou Alexandrovnou.
Publikace Korespondence T. G. Masaryk – Josef Svatopluk Machar. Svazek II. (1896) zkoumá a dokumentuje vztah a kulturní i politickou činnost T. G. Masaryka a J. S. Machara v roce 1896 na základě jejich vzájemné korespondence.
Korespondence otevírá pozoruhodné průhledy do života měšťanských rodin sklonku 19. století a představuje významný pramen pro poznání života a díla obou spisovatelek a šířeji i českého literárního a kulturního dění.
Je pozoruhodný příběh tohoto přátelství dvou básníků, které jako by všechno rozdělovalo: zeměpisná vzdálenost (jeden se nejčastěji nachází v Paříži, ten druhý v Praze), jejich společenská angažovanost....
Listy Deža Ursinyho Eve Rosenbaumovej Jabloň v zime prichádzajú zďaleka, a predsa zblízka. Zďaleka: od ich vzniku uplynulo štyridsaťpäť rokov, od Dežovej smrti dvadsať.
Jádrem knihy Vladimíra Syrovátky jsou dopisy, kuriózní stížnosti či žádosti o odpovědi na paradoxní otázky ( jak sám říká, dadaistické inovativní návrhy), které adresoval významným úřadům a institucím včetně Kanceláře prezidenta republiky.
Tajemný básník, úspěšný boxer, umělecký kritik, který nenechal jediné slavné jméno na pokoji, skandalista, ředitel revue Maintenant, do níž přispíval výhradně sám, dadaista předtím, než to slovo Tristan Tzara vyřkl.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
