Nejprodávanější tituly v roce 2020
filosofie

Předkládaná monografi e se věnuje slavným velikonočním tezím Hansjürgena Verweyena, který bezesporu patří k nejvlivnějším současným německým teologům.

Život Jana Chrysostoma, nejplodnějšího autora řecky hovořící starověké církve, se odvíjel ve dvou protilehlých amplitudách.

Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako "soustředné kruhy".

Pod tímto titulem se skrývá jeden z nejznámějších Swedenborgových spisů Nový Jeruzalém a jeho nebeská nauka.

Ravaissonovo pojedání o zvyku významně zasáhlo do dějin francouzského myšlení. Například Bergson vypracovával svou dualitu mezi bezprostředním a zprostředkovaným poznáním v návaznosti na závěrečné pasáže spisu O zvyku.

Kniha Skautské vize vznikla na základě stejnojmenného cyklu kavárenských debat s různými osobnostmi společenského života. Někteří byli ve skautském oddíle krátkou dobu, jiní jsou dodnes ve skautském hnutí aktivní.

Monografie Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky je prvním obsáhlejším systematickým pokusem o shrnutí motivů Patočkovy filozofie umění.

Kniha se věnuje jednomu z předních filosofů německého idealismu J. G. Fichtovi (1762-1814), zejména jeho stěžejnímu spisu Základ všeho vědosloví a na něj navazujícímu Nárysu vědosloví vlastního.

Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů – Martina Heideggera (1889–1976) a Sorena Kierkegaarda (1813–1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus.

Rozhovory a eseje z první poloviny devadesátých let rozšířené o knižně nevydané dialogy a úvahy z let 1998-2012.