Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Jak je to s opětovným vtělováním a karmou v západním myšlení? Co se s člověkem děje mezi smrtí a novým narozením? Jaké jsou nadsmyslové články lidské bytosti? Jak se moderní duchovní věda, anthroposofie, staví ke křesťanství a k darwinismu?
Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin.
Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930.
Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.
Nedostatek vize, času, organizace, vhodných spolupracovníků či peněz, útoky zvenčí i z vlastních řad, vlastní nezralost – to jsou jen některé z problémů, s nimiž se musejí potýkat lidé stojící v čele jakéhokoli dobrého díla.
Jako autentický dokument kniha zachycuje půl roku autorova života a jeho komunikaci s „osvícenými“. Na mnoho otázek přichází mnoho jednoduchých odpovědí, které mohou být inspirací,jak řešit problémy běžného dne a nalézt své poslání.
Tvrdá a nevybíravá slova autora na adresu těch, kteří se podílejí na marasmu doby, nebo nedovedou zabránit krizi doby a rozkladu hodnot, které zachvacují stále více občanů naší vlasti.
Tato kniha vznikla z mých poznatků za mnoho let pozorování našeho chování v rodině. Vždy jsem si zapsala to, co mě zranilo, co mě naučilo se dívat jinak a situace, díky kterým jsem pochopila.
Kolektivní práce českých historiků, teologů a odborníků na literaturu, výtvarné umění a film, hledá odpovědi na otázky týkající se identity katolické církve.
Jde o přístupně napsanou publikaci, která osloví především seniory, ale s nimi i všechny ty, kteří je duchovně doprovázejí nebo jen lidsky sdílejí jejich hledání smyslu a naděje.
Bronislav Ostřanský, sleduje současnou kontroverzní polemiku o islámu a rozborem vybraných „strašáků“ by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.
Čtenář tohoto svazku se seznámí s životem otce Jeronýma. Nejprve prostřednictvím portrétu od otce Mikuláše, který mu byl z jeho žáků nejblíže. Hned potom ve vzpomínkách autora samého.
Otázka smrti je odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.
Homi K. Bhabha patří mezi nejznámější současné představitele akademické větve post-koloniálních studií, působí jako profesor anglické a americké literatury a jako ředitel Humanities Center na Harvardské Univerzitě v USA.
