Kniha je výborem z nebásnických, tj. kritických, esejistických, vzpomínkových či anketních textů, psaných v letech 1968–2001 a zveřejňovaných zejména na stránkách časopisů.
Proč slovenský národní hrdina Juraj Jánošík nejspíš nikdy neochutnal halušky? Proč je z Košic blíž do Prahy než do Bratislavy? Kolik salaší přežívá v horách na prahu nového
století? A proč euro kazí servírkám postavu?
Studie Bohumíra Chalupy se opírá o rozsáhlou literaturu i výsledky vlastních podrobných šetření pomocí psychologických metod u několika vybraných skupin výzkumných pracovníků.
Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.
Na rozdíl od svazku 12, který do svého čela vystavil celek vzpomínkových Hvězd nad Rajskou zahradou, přináší druhý svazek Seifertovy publicistiky rozmanitou škálu drobných textů.
Předložená práce je výsledkem několik roků trvajícího studia problematiky posledního arabského státního celku na Pyrenejském poloostrově, tzv. emirátu rodu Nasr (1230-1492).
Švýcarský autor Jürg Amann dospívá k mimořádnému porozumění Kafkovu dílu snahou o pochopení Kafkova života - ale nikoli obvyklým pátráním po autobiografických prvcích.
Sklony psát v sobě měl Antonín Baudyš jr. od raného dětství. Soustavně
se mu však začal věnovat až ve chvíli, kdy se s rodinou přestěhoval
do Španělska a hledal způsob, jak přátelům a známým
předkládat své myšlenky.
Původní monografie, vycházející z autorovy disertační práce, která se pokouší o komplexní uchopení sociálního fenoménu zbojnictví a loupežnictví ve středoevropském regionu na základě lidové slovesnosti (písně, pověsti).