V loňském roce začalo nakladatelství Triáda vydávat ediční řadu Spisy Andreje Stankoviče. Jako druhý v ní vyšel výbor z autorovy publicistiky, obsahující mimo jiné filmovou kritiku, studie, rozhovory a vzpomínky. Asi nejvýznamnější součástí publicistiky Andreje Stankoviče jsou jeho filmové kritiky, jimž se nejintenzivněji věnoval po roce 1988. Tuto plodnou fázi předznamenalo krátké, ale výrazné kritické entrée na konci šedesátých let, v němž demaskoval estetické stereotypy filmového jazyka a nedostatek etiky některých představitelů nové vlny (Jiří Menzel, Miloš Forman). (...) Originalita výrazu (jeho adekvátnost či autenticita), účelnost a přiměřenost kompozice a etičnost látky a jejího uchopení patří mezi stálá kritéria Stankovičových hodnocení. Jeho kritiky jsou výstižné, pečlivě vyargumentované a mají dar pronikavé analýzy.

(...) Texty pocházejí z let 1968 - 2001, kniha je rozčleněna do tří oddílů - o filmu, o zvyklostech českého kulturního a mediálního života, závěrečná část pak vypráví o přátelích a osobnostech české a slovenské kultury. Texty Andreje Stankoviče (1940 - 2001) patřily k tomu nejlepšímu, co se tu po Listopadu dalo přečíst z myšlení kritických duchů.