literatura

V desátém svazku Munice uvažuje všestranná literátka Markéta Hejkalová o smyslu psaní, překládání a vydávání knih v současném světě.

Přední český anglista a překladatel hovoří o rodině, o studiu v Praze i na Oxfordu, o profesní dráze pedagogické i překladatelské, o umění prozaického, básnického i divadelního překladu, o angloamerickém modernismu, o Shakespearovi atd.

V roce 2026 tomu bude sto let, kdy se narodil významný český prozaik Arnošt Lustig, jehož prozaické knihy Démanty noci, Ulice ztracených bratří, Dita Saxová, a další patří k významným dílům poválečné české literatury.

Čtení o Raineru Marii Rilkovi – s pod titulem Souběžná míjení (1896–1947) – je soustředěno k dějinám recepce Rilkova díla v českých zemích.

Božena Němcová bez mýtů. Nový pohled na život slavné spisovatelky. Božena Němcová se stala symbolem české literatury i národního obrození.

Zdeněk Jirotka (1911–2003), autor slavného humoristického románu Saturnin (1942), psal též úspěšné rozhlasové hry.

Přístupný a poutavý výklad prvořadého znalce italského renesančního myšlení M. Ciliberta (* 1945) nám dovoluje náležitě vnímat myšlenkové motivy představené u Machiavelliho, a Guicciardiniho, Albertiho a Giordana Bruna, ...

Většina lidí v Česku ví, že Arnošt Lustig byl spisovatel.

The passionate but doomed epistolary love affair between a Czech translator and one of the greatest writers of the twentieth century, the author of The Metamorphosis and The Trial.

Tato kniha se zaměřuje na druhou polovinu života a díla německého básníka Friedricha Hölderlina (1770–1843).

Tučková se vydává po Zeyerových stopách v archivech i v evropských hotelích. Pátrá v korespondenci i v díle, nahlíží do soukromí, aniž by se dopouštěla netaktností a přehmatů.

Sto let Arnošta Lustiga, jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů světového věhlasu. Výjimečný jubilejní svazek esejů a rozhovorů obsahuje autorovy fotografické portréty.

Název Disiecta membra dal básník a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) svým deníkovým zápiskům z let 1970 až 1984. Tyto texty tvoří jedno z nejdůležitějších a literárně nejpůsobivějších svědectví o životě v tehdejším Československu.

Úkol této knihy je až pozitivisticky jednoduchý: představit v širokém záběru, nově i objevně svébytný žánr almanachů, sborníků a spřízněných antologií jakožto dosud málo známý literárněhistorický materiál skrývající bohatství textů.

Poprvé vychází souborná korespondence čtyř spisovatelů, kteří proměnili podobu světové literatury – Julia Cortázara, Carlose Fuentese, Gabriela Garcíi Márqueze a Maria Vargase Llosy.

Autoři této publikace detailně zmapovali, jak se proměňovala vizuální stránka knih pro děti, a to v předlouhém století 1869–1969.

Svazek úvah a interpretačních rozborů se člení na čtyři oddíly. První oddíl, věnovaný staršímu písemnictví, zahrnuje výklady Hérodotova spisu a Augustinových Vyznání a též trojici dantovských úvah.

Americká spisovatelka Betty MacDonald si získala několik generací čtenářů svérázným smyslem pro humor.

V Kanadě žijící významný český bohemista profesor Lubomír Doležel čtenáře podrobně seznamuje s významnou literárně-teoretickou školou – teorií fikčních světů umění, jejímž je spoluzakladatelem.

Kdo otevře tento grafický román o Simone de Beauvoir, objeví v něm naplněný život: bohatý na poznání, bolest i radost, život ženy, kterou neustále poháněla touha poznat sebe samu i druhé.