literatura

V Česku je bohemistika samozřejmá disciplína, ale jaké je její dnešní postavení ve světě? A v čem je toto postavení zásadní pro české prostředí?

Podnětem ke vzniku této knihy byl objev unikátního alba pečlivě nalepovaných a dobovými komentáři opatřených novinových výstřižků, fotografií a dopisů vztahujících se k přítomnosti kafkovské tématiky včetně vzácné korespondence.

Kniha 35 rozhovorů s mnoha zajímavými lidmi.

Kniha shrnuje desetiletou sérii rozhovorů, které vedla básnířka a redaktorka Simona Martinková Racková s českými spisovateli pro literární obtýdeník Tvar.

Cílem publikace je nahlédnout vybrané teoretické kategorie obsažené v autorových stěžejních dílech z různých úhlů, včetně analýzy při využití kvantitativních metod. Je připomenut kontext, v němž Levý pracoval, a teoretické základy, z nichž čerpal.

Tři studie – tři pohledy na život a dílo Arnošta Lustiga.

Strhující a zároveň hluboce lidský portrét Lenky Reinerové (1916–2008), poslední německy píšící spisovatelky židovského původu z Prahy, jejíž životní osud se proplétá s velkými dějinami Evropy. Germanistka Viera Glosíková čtenáře vtahuje do doby mezi

Život se nedá naplánovat, ale dá se o něm skvěle psát.

Kniha je závěrečnou částí dlouhodobého projektu mapujícího českou literaturu 20. století, stejně jako metodologické možnosti, jimiž v současnosti disponuje literární historie. Projekt byl zahájen v roce 2010 publikací Dějiny nové moderny.

Francouzský historik Jean Favier rekonstruuje na základě dobových dokumentů i poezie pohnutý život Françoise Villona, bohéma, básníka, zlodějíčka, přítele spodiny i dvořanů v Blois.

Vzpomínky na báječného člověka a spisovatele Otu Pavla jsou jako teskná píseň s radostnými akordy.

Monografie Slova barev. Materialita literární a kulturní historie představuje soubor studií věnovaných literatuře, kultuře a umění v českém i mezinárodním kontextu, zejména ve 20. a 21. století.

Kniha představuje odborné studie, vzniklé na základě příspěvků přednesených na Konferenci mladých slavistů, jež sdružuje začínající badatele z celé Evropy.

Kniha se zabývá osobností Jiřího Muchy v kontextu dějin 20. století a nahlíží jej nejen jako spisovatele, ale jako překladatele, cestovatele, propagátora díla svého otce Alfonse Muchy.

Historik Jiří Padevět zpovídá herce a spisovatele Ivana Krause. O exilu, divadlu a životních setkáních.

Sborník Literární archiv č. 57 obrací pozornost k činnosti Českého centra Mezinárodního PEN klubu také vzhledem k nedávno uplynulému 100. výročí jeho založení.

Kniha ukazuje, že síla grafického románu spočívá nejen v tématech, ale i v inovativních vypravěčských postupech – v experimentální práci s obrazem, textem a stránkovou kompozicí, která narušuje lineární vyprávění ...

Čtyři eseje zkoumají, jak se literární dílo proměňuje v estetický objekt v rukou interpreta, jenž osciluje mezi rolí literárního historika a pozorného čtenáře.

Čtení o Juliu Zeyerovi mapuje formování obrazu Zeyerova díla v rozpravě vedené v časovém úseku od poloviny sedmdesátých let 19. století do čtyřicátých let 20. století, se zaměřením na literární kritiku a kulturní publicistiku.

V knize se skrze rukopisná zkoumání chceme zamyslet nad vztahem existence a hodnoty, situace a víry, jež formovaly autorův svébytný myšlenkový svět, a mimo jiné se ptáme na autorovy postoje v myšlenkových proudech jeho doby, ...