Osobnost Minky Podhajské zůstávala doposud mimo hlavní zájem o výtvarnou tvorbu žen počátku 20. století, možná i proto, že polovinu života prožila ve Vídni, kde se narodila a získala výtvarné vzdělání.
Sborník ze 44. plzeňského mezioborového sympozia se zaměřuje na proměnu středoevropské ekonomiky z rurální v průmyslovou v průběhu tzv. dlouhého 19. století.
Bývaly doby, kdy ani svět umění nebyl v pohledu na autonomii své produkce jednotný – primát estetična při hodnocení se musel prosadit ve spletitých diskusích nad konkrétními díly.
Trojice vzájemně provázaných esejů inspirována dílem německého historika umění Abyho M. Warburga podává svědectví o podivuhodných osudech legendárních aviatiků a o živé provázanosti současnosti s tradicí.
Šimon Brejcha není zahradník ani pěstitel, není ani ekolog, nemá doma zahrádku, ani pole brambor. Šimon Brejcha je grafik, umělec ironický a vážný zároveň, na zahradě má ateliér a v něm pomyslnou zahradu obrazových struktur.
Velkým tématem moderní doby se po roce 1800 stal sám umělec, jeho postavení ve společnosti i budování jeho uměleckého sebevědomí tváří v tvář anonymnímu publiku.
První knižní monografie otevírající průhled do grafického díla Jana Měřičky, především do jeho proslulých studií sledujících zákonitosti pohybu lidských davů v moderní civilizaci.
Neony ozářily noční tvář města a vnesly do jeho ulic tajemství a moderní životní styl. Vábily k návštěvě do obchodních domů. Sváděly ke vstupu do restaurací.
Vydejte se po stopách zaniklých kaváren a jejich příběhů, navštivte místa, která voní kávou dnes. Kniha představuje pražskou kavárenskou tradici a její proměny. Tradici, která patří k formování života a kultury české společnosti již tři století.
Při příležitosti rozsáhlé výstavy v Muzeu hlavního města Prahy nazvané Pražské kavárny a jejich svět vydává nakladatelství Paseka ve spolupráci Muzeem výpravnou obrazovou publikaci věnovanou právě zlaté éře pražského kavárenského života.
