Nové povídky Sylvy Fischerové jsou poměrně krátké, ale zjevně osekané na dřeň, na krystalicky čistý celek, který je nesen atmosférou i stylem a zároveň otevírá hluboké otázky a postihuje nevídané a neohrané paradoxy.
Čtyřiadvacet příběhů českých i zahraničních spisovatelů a spisovatelek (mezi něž patří slovutní autoři ověnčení literárními cenami i zástupci mladé generace) nabízí literární divokost v různých podobách.
Příběh situovaný do východních Čech navazuje na román Odpusť, že jsem se vrátil a přibližuje osudy lidí, kteří jsou po prodělaném strádání během první světové války o více než dvacet let později znovu konfrontováni s dopady válečných útrap.
Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků.
Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu.
Subjektivně laděná postmoderní próza se pohybuje na hranici beletrie a esejistiky a s ironickým nadhledem přehlíží celkovou atmosféru světa ve 20. století.
Zaručené zprávy šířené po internetu. Děsivá varování kolující po sociálních sítích. Šokující i úsměvné historky, které se přihodily kamarádům vašich kamarádů…
Témata? Koronavirus Covid-19. Mobilní sítě 5G. Modrá velryba. Muslimka a peněženka.
Ivo Vodseďálka lze bez nadsázky označit za jeden z neobjevených pokladů moderní české literatury, tedy v tom smyslu, že širším čtenářským vrstvám je autor téměř neznámý.