Nejprodávanější tituly v roce 2020
historické osobnosti

O městě, které nyní nikdy nespí. Nebylo tomu tak ale vždy.

Autorka ve dvou přednáškách analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.

František Babočka se narodil v roce 1901 v chudé rodině. Byl ale jiný než ostatní chlapci z vesnice. Na přání otce se vyučil řezníkem a zjistil, že má silný vnitřní vztah ke krvi a k zabíjení zvířat.

Jméno Gustáva Husáka (1913–1991) je nejsilněji spojeno s obdobím normalizace 70. a 80. let, kdy přicházela na svět generace „Husákových dětí“. Nová Husákova biografie z pera historika Michala Macháčka sleduje dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa od samých počátků...

Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.

Kniha nabízí unikátní pohled Jaromíra Smutného do zákulisí československé politiky v první polovině 20. století.

Bohuš Beneš (1901–1977) byl synovcem muže, který se stal jedním z nejdůležitějších politiků Československa. Edvard Beneš na Bohuše od mládí dohlížel a pomohl mu ke kariéře na ministerstvu zahraničí.

Rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století.

Víš, které naše osobnosti se celosvětově proslavily?

Paměti důstojníka Františka Pokorného z let 1912–1920 nám umožňují vidět tehdejší bouři v Evropě a Rusku očima vnímaného současníka.

Paměti slavné rakouské novinářky narozené v Praze.

Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.

Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora, jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku.

Vzpomínky na Pražské povstání sepsal jeho vojenský velitel generál Karel Kutlvašr na sklonku svého věznění v roce 1960. Tou dobou už měl za sebou více než jedenáct let nespravedlivého žaláře.

Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky.

Robert Gies byl lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Gies stál rovněž za tzv. úklidovými opatřeními prováděnými nacisty na konci války, dohlížel na ukrytí „štěchovického archivu“.

Unikátní kniha o Sigmundu Freudovi. Nejen, že je shrnut jeho život, základní objevy na poli psychologie a neurologie, ale i záznamy jeho deníků či posledních poznámek před smrtí.

Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po 50. léta.

Pavel Kosatík sestavil Masarykův plastický obraz pro 21. století. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.