Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2020
Asie

Kniha popisuje mimořádnou a v mnoha ohledech nečekanou cestu, kterou Čína za posledních třicet let ušla v přeměně z uzavřené socialistické zemědělské ekonomiky k neuvěřitelně silné celosvětové velmoci.

Průběh Leninovy cesty z curyšského exilu přes válkou rozvrácené Německo na sever k hranicím Laponska až po závěrečné nadšené uvítání revolučními davy na Finském nádraží v Petrohradu.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923.

V knize je vylíčen zrod a vývoj sovětského impéria až po rozpad bloku a zánik SSSR.

Kniha se v jednotlivých kapitolách přímočarým a srozumitelným jazykem zabývá klíčovými faktory současného vývoje Turecka.

V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.

Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.

Kniha vede čtenáře Izraelem po jiných cestách, než průvodci – ať už tištění, nebo ti živí. Publikace sama konečně nemá ambici být bedekrem, je ale lákavou pozvánkou tam, kde si podávají ruku biblické dějiny s moderním světem.

Írán, Turecko i Mongolsko mají za sebou dramatický a vzrušující příběh, který ovlivnil chod celého světa.

Zčásti detektivní příběh, zčásti nelítostná alternativní historie, Spojené státy japonské jsou moderním následníkem Muže z Vysokého zámku Philipa K. Dicka.

Sólo cestování místo posedávání v kavárnách. V 64 letech nasedá Margot Flügel-Anhalt poprvé ve svém životěna motorku a odváží se vydat na velkou, dobrodružnou cestu.

Prvni kniha o Rusku bez medvědů a balalajek!

Skutečný, sotva uvěřitelný příběh českého chlapce s ruskými kořeny na pouti za svobodou.

Kniha Robina Böhnische přináší stovky fotografií z jeho čtrnácti cest doplněných celou řadou postřehů a zajímavostí z jedné z nejkrásnějších zemí na světě – ze země hor, klášterů a vína.

Japonská filosofie wabi sabi zprostředkovává úplně nové pojetí času: podle ní je nejdůležitější vzít ho do vlastních rukou v souladu se svými osobními potřebami. Množství času přitom nehraje žádnou roli.

Esejistická kniha humornou formou demýtizuje velká očekávání západních duchovních turistů v Indii.

Zákazy vycestování, rozsudky smrti za odpadlictví od víry, vysoké tresty za nesouhlas s politikou královské rodiny, všudypřítomná diskriminace žen na základě náboženství i rodových zvyklostí, špehování občanů (což má v popisu práce přímo Saúdskoarabská telekomunikační společnost, která provádí nejen klasické odposlechy, ale i sledování činnosti na internetu a sociálních sítích) – to vše představuje klasickou totalitu, ještě zostřenou náboženstvím a tradicemi.

Po celé dějiny přicházeli ruští myslitelé, geografové a státníci s vizemi o roli a civilizační příslušnosti své velké země. Zároveň při tom odhalovali neujasněnost geografického i hodnotového rámce ruské státnosti i identity ruské společnosti.

Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.

Kniha líčí nejen dobrodružnou cestu po ledu mezi Ladakem a Zanskarem, ale i zimní život obyčejných lidí v zapadlých vesničkách, samotách a klášterech skrytých v nitru Himaláje.