Tato kniha nepředstavuje pouze proslulé himálajské velehory a jejich úchvatná panoramata, ale podává také řadu zajímavých informací o Nepálu jako zemi, o jeho kultuře a o národních parcích s jejich bohatým rostlinstvem i zvířenou.
O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv Japonců vůči jeho vlastní tvůrčí cestě.
Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.
Přestože japonská obrněná technika nepatřila k těm nejvýraznějším v této oblasti, je historie japonských tanků, samohybných děl a obrněných automobilů velmi zajímavá.
Úchvatně strohá krajina Arabského poloostrova je jako plátno, na které se promítá ohňostroj kulturních, intelektuálních a obchodních divů.
Průvodce pokrývá tyto státy: Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Jemen
Kniha je zamyšlením nad mnoha tématy i obyčejným příběhem čtyř lidí. Co všechno společně zažili v tak odlišném prostředí a do jakých koutů světa je zavál jejich neklidný cestovatelský duch?
Kniha Alexeje F. Loseva představuje první ucelený životopis Vladimira Solovjova (1953–1900) – filosofa, teologa a nejvýraznějšího ruského myslitele 19. století.
Čína. Již samotné jméno země probouzí chuť cestovat. Jako obrovský koráb se řítí vstříc dalším úspěchům, a tak naskočte na palubu, alespoň na chvíli se svezte a podívejte se, kam míří.
Cesto-faktopis o Jihovýchodní Asii přináší čtenářsky přívětivý pohled na historii, přírodu, kulturu a etnika této části světa. Její příběh je podán v souvislostech, vzájemných vztazích i s vazbami ke světu.
Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických.
Autorka popisuje svou dobrodružnou cestu, která spojovala Tibet s Nepálem. Stezka vede v národním parku na čínské straně přes sedlo Nangpa La nedaleko Everestu. Informace o tomto přechodu nejsou, mapy také ne.
Tato kniha ukazuje především na osobnost nejvyššího představitele zločinců – vora v zákoně – i na vývoj jeho původně velmi dogmatických představ, specifické morálky a tradic směrem k současnosti.
Čtvrtý díl volně na sebe navazující série, která je největší a dosud nepřekonanou syntetickou prací o československých legiích v Rusku, jejichž boje autor popisuje v mezinárodně politických souvislostech.