Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).
Stručné uvedení hlavních myšlenkových pozic, jak se váží k jednotlivým dějinným etapám Izraele. Přepracovaná verze samizdatového vydání, doplněná o eseje V. Tydlitátové.
Jedná se o první zpřístupnění archiválie takového typu v češtině, které je tím významnější, že čtenáře zavádí do období pro židovské obyvatelstvo přelomového.
Kniha Nachaš - Had Mojžíšovy knihy Genesis zpřesňuje výklad číselné symboliky Starého a Nového zákona a zároveň je svým způsobem přínosná i pro historii astronomie.
V událostech exodu a exilu, tedy vyjití Izraele z otroctví v Egyptě a návratu z babylonského zajetí, nachází Deurloo ústřední poselství částí Starého zákona označovaných jako Zákon a Proroci.
Společně s autory můžeme sledovat pohnutý osud Abrahama, člověka, který byl předurčen k tomu, aby se stal předzvěstí a symbolem všech utrpení a strádání, zkoušek a strastí, které postihly a stále postihují lidi jako jednotlivce a Židy jako kolektiv.
Hebrejské náboženské myšlení je v tomto spise
načrtnuto v konturách poutnického charakteru
lidské existence, víry jakožto spolehnutí
na jistotu Pravdy s eschatologickým výhledem
do Božího království.
Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století.
Pesachový příběh tak, jak ho líčí text hagady, připomíná události, které stály v základu samotné existence Izraele jako svébytného národa, tedy vyvedení z egyptského otroctví Hospodinem, B-hem Abrahama, Izáka a Jákoba.
