Kniha se snaží z hlediska vnitřních i širších mezinárodních souvislostí osvětlit mocenské příčiny historických událostí rozpoutané první světovou válkou.
Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským
odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci,
lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy
a láskou.
Castellologica bohemica je sborník věnovaný širokému spektru kastelologické problematiky. Všeobecně se zaměřuje zejména na problematiku opevněných středověkých a raně novověkých sídel, opevněných kostelů a městských fortifikací.
Autor využívá svědectví přeživších a líčí nejen každodenní život „rodinného tábora“, ale seznamuje i s jeho výraznými osobnostmi a také popisuje plány na vzpouru, která byla odbojovým hnutím v Osvětimi připravována.
Drama listopadových a prosincových dnů roku 1989 známe spíše z pohledu událostí, které se odehrávaly v Praze. Univerzita Pardubice vydala po 30 letech stávkové deníky pardubických vysokoškolských studentů.
V letech druhé světové války provedl II. (zpravodajský) odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně řadu zvláštních zpravodajských operací.
Válečné memoáry Jiřího Beneše, synovce prezidenta Edvarda Beneše, vyšly již půl roku po skončení války a jsou výjimečné svým obsahem a osobou autora, který byl právě pro svůj příbuzenský vztah k prezidentovi v době okupace perzekvován.
Třicet let od událostí roku 1989 se debatuje o nové české politice – hospodářské, bezpečnostní, ale i zahraniční, která tvoří nezbytný rámec vnitropolitického vývoje.
Doposud nikdy knižně nevydaní autobiografie Jindřicha Flussera líčí nejen drastické poměry a mezilidské vztahy v nacistických koncentračních táborech, v nichž měl budoucí lékař několikrát doslova „štěstí v neštěstí“.
Kolektivní monografie s názvem „Spanilost Vaše cizozemcům se líbí…“ přibližuje v mezioborovém pohledu vývoj a proměny českých kuchařských knih vydávaných v průběhu „dlouhého“ 19. století.
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.