Vztah mezi myšlením a imaginací má zcela zásadní význam pro literaturu i filosofii. Kniha, v níž je konfrontováno středoevropské vnímání reality s myšlením sousedních kultur ovlivněných odlišnou historií.
Výběr textů podává přehled současných teoretických úvah věnovaných modernitě v singuláru i plurálu, a to jednak z evropské či západní perspektivy a jednak v dialogu s některými nezápadními, speciálně asijskými, interpretacemi.
Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.
Protestant č. 3/2017 otevírá rozhovor se Štěpánem Hájkem o výjezdním projektu Trojí porce, trojí trefa (kázání + divadlo + kapela). Jan Bierhanzl zdůvodňuje s odkazem na E. Lévinase, proč je bydlení základní lidská potřeba.
Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů.
Soubor reflexí zkoumá možnost průniku západního a východního myšlení, v zdánlivě nespojitelném nalézá to společné, jež se dotýká niterného vývoje duše a stupňovaného rozvoje lidského ducha..
Kniha mapuje reflexi židovské religiózní a mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů.
Tato monografie nabízí obraz vztahu lidí k otázkám víry, náboženství a církevního života, který je načrtnut pomocí kombinace závěrů kvalitativního a kvantitativního výzkumu.