Pocity ovlivňují náš život víc než cokoli jiného. Propůjčují nám křídla, ale mohou nás také dovést až na pokraj zoufalství. To věděl i Buddha, a proto nás učil, jak se můžeme z jejich moci vysvobodit.
Autor spojuje praktickou zkušenost muzikanta s duchovní zkušeností i solidním teologickým ukotvením a přináší cenné rady pro všechny, kdo se zajímají o modlitbu chval a uctívání jako o cestu k Bohu.
Anna Pammrová – žena s duší lesa, nepříliš známá česká filozofka, která se do dějin české literatury zapsala díky svému celoživotnímu přátelství s básníkem Otokarem Březinou. Právě těmito slovy bývá česká myslitelka nejčastěji představována.
Knížka Duchovní život se snaží pomoci hledajícím zorientovat se v otázkách spirituálního začátku, definuje základní otázky duchovní cesty, snaží se vyjádřit postoje a odpovědi, kterými prošly tisíce a miliony těch, kteří se ptali před námi…
Sborník poskytuje souborný přehled nově zjištěných skutečností o průběhu rané toleranční doby, včetně širších souvislostí historického vývoje české reformace od 15. století do počátku 20. století.
Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí.
Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.
Jaký byl Martin Luther člověk a jak se stal reformátorem? Jak žil, studoval a pracoval? Kdo byl s ním a kdo byl proti němu? Co všechno tu hrálo roli? Publikace vychází jako třetí svazek k výročí 500 let od počátku evropské reformace.
Záměrem knihy bylo představit smysl a význam modlitby, modlitební a duchovní rozvoj a každodenní život s Pánem podle učení svaté Terezie - to vše z praktického hlediska, které by čtenáři pomohlo v jeho modlitební praxi a posílilo jeho duchovní život.
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Text je volnou zkušenostní interpretací či adaptací původního krátkého textu Paramarthacarca o pouhých osmi verších kašmírského filozofa a tantrika Abhinavagupty.
Volná zkušenostní interpretace či adaptace původního textu kašmírského filozofa a tantrika Abhinavagupty: Anuttara??ika, jehož název lze přeložit jednoduše jako Osm veršů o vědomí, jehož vyššího není.
Mimořádné číslo Perception in Scholastics and Their Interlocutors přináší osm studií zkoumajících problematiku vnímání a smyslů v dějinách filosofie mezi 11. a 17. stoletím.
Můžeme vycítit, co se děje s našimi blízkými, kteří jsou od nás tisíce kilometrů daleko? Jak to, že nám někdy zazvoní telefon a my okamžitě víme, kdo volá? Obsahují intuitivní předtuchy informace o budoucích událostech?
Je až s podivem, jak malou pozornost dosud věnovali literární historici (a to nejen v Čechách) tradičnímu perikopnímu systému. Přitom evangelijní čtení na jednotlivé neděle a svátky přímo či nepřímo ovlivňovala tematiku většiny kázání.
Stavba Šalamounova chrámu a setkání Šalamouna s královnou ze Sáby. Příběhy, které alespoň zběžně znají i ti, kteří se jinak o biblické texty nezajímají. Mnohem podrobněji a místy odlišně vypráví o těchto událostech legenda svobodných zednářů.
V roce 1774 vydal G. E. Lessing první z řady fragmentů z monumentálního díla „Apologie neboli obranný spis pro rozumné ctitele Boha“, na němž přes čtvrt století v tichosti pracoval hamburský učenec H. S. Reimarus a jež poprvé vyšlo roku 1972.