Tento podivuhodný příběh nás zavede mezi křižáky v jejich nových královstvích na Blízkém východě, kde budují mohutné impozantní hrady a zároveň rychle přebírají dosud nepoznaný přepych svých nepřátel: lázně, koberce, koření, jižní ovoce.
Album historických fotografií, které vybral, upravil a texty doplnil fotograf a vlastník rodinné sbírky starých fotografií Pavel Scheufler, představuje svět lázní na sklonku monarchie, kdy k léčivým pramenům mířily významné osobnosti z celé Evropy.
NÁMOŘNCTVO ZA POVSTÁNÍ BOXERŮ V ČÍNĚ V R. 1900 V obsahově opět u nás ojedinělém publicistickém vyprávění si všímáme především podílu vojenských námořnictev spojenců na potlačení jednoho z největších povstání v Číně v l. 1889–1901 (větší bylo jen ...
Kniha Od Stalina ke Gorbačovovi navazuje na publikaci Cesta na výsluní. Zahraniční politika Sovětského svazu 1917–1945 a analyzuje hlavní směřování sovětské zahraniční politiky v letech 1945–1991.
Nepříliš známý úsek historie z 2. světové války, přibližující bojové nasazení španělské Modré divize a jejích letců, kteří pomáhali německému Wehrmachtu a Luftwaffe v letech 1941-1944 na východní frontě v konfliktu se stalinským Ruskem.
Publikace analyzuje fungování lodních společností v habsburské monarchii a současně mapuje fenoménu vystěhovalectví z Rakousko-Uherska v období masové migrace do USA na přelomu 19. a 20. století.
V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.
V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.
Monografie je věnovaná životu a dílu Marie Krakešové (1898–1979), zakladatelky české školy sociální práce. Seznamuje čtenáře s unikátním konceptem tzv. sociálních klinik.
Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě navazuje na projekt z konce devadesátých let Studenti v době pádu komunismu v Československu – biografické rozhovory.
Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno na 1200 českých vysokoškolských studentů.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.
V naší společnosti si připomínáme husitské bojovníky, slavné legionáře z dob 1. světové války či československé vojáky zahraniční armády z dob 2. světové války, ale zapomínáme si připomínat i Čechy, Moravany a Slezany, kteří bojovali v jiných válkách
Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité.
Publikace přibližuje vývoj českých dějin v poněkud jiné podobě, než jsme běžně zvyklí. Tradiční výklad, redukující dějiny zejména na přehled politických událostí a hospodářských přeměn, vojenských střetů, výčty panovníků, diplomatických jednání.....