Nejprodávanější Kniha v roce 2020
umění

A native of Pilsen Gottfried Lindauer was an artist with a remarkable life story whose work was left unacknowledged for a long period of time.

Doprovodná publikace k výstavnímu projektu předních českých a německých umělců na téma tzv. odsunu a česko-německého soužití v pohraniční oblasti Sudet.

Tato kniha je souborem a zároveň oslavou mnoha skic, izometrických řezů a fotomontáží.

Monograficky zaměřená publikace, přinášející reprezentativní a ucelený výběr z tvorby Jaroslava Valečky z let 2010-2015, představuje autora, který se vyprofiloval v nepřehlédnutelnou osobnost současné střední umělecké generace .

Tištěná publikace představuje projekty Letní školy architektury Kopřivnický brownfield, která se uskutečnila v září 2014 v Kopřivnici.

Ačkoli se kniha zabývá architekturou, můžeme ji rovnocenně považovat za kulturologickou studii. Architektura je zde totiž mnohem více, než jsme v dějinách umění zvyklí, zasazena do kulturního kontextu, slovy autora je v kultuře rozpuštěna.

Kniha Mezi nebem a zemí – spojující text Václava Vokolka (1947) s fotografiemi Zdeňka Helferta (1946) – je poctou romantickému malíři Casparu Davidu Friedrichovi.

Publikace vydaná u příležitosti výstavy v Domě U Kamenného zvonu.

In his books, Otto M. Urban was the first person to define Czech Symbolism in the fine arts as a distinct phenomenon acting in a proclamatory fashion as part of the broader European artistic stream.

Josefa Lhota jako právník a organizátor nesčetných výstav celý svůj profesní život od roku 1952 zasvětil službě výtvarnému umění a jeho protagonistům ve výtvarnických organizacích a v závěru se po roce 1989 podílel také na obnově SČUG Hollar.

Kniha představuje dosud málo známá díla ze skicářů malíře Karla Součka (1915–1982). Lidé čekající na nádraží, kladenské doly a hutě rodného Kladna, fronty na ulicích, ale i náboženské motivy či Don Quijote.

Fotografické dílo Pavla Diase patří mezi základní práce české novinářské a dokumentární fotografie.

Purkyňův Politizující kovář je jeden z klíčových obrazů českého 19. století, propojuje v sobě řadu více i méně očekávatelných významů, vypovídá o přelomové době vzniku, o konstrukci postavení umělce a kritika a podílí se na autonomizaci malby.

Po Domácím slovníku a Překladu vydává nakladatelství PositiF třetí autorskou knihu Překlapy a přehmaty současné české umělkyně Markéty Magidové. Autorka zde intermediálně propojuje literární texty, fotografie, divadlo, současný tanec.

Monografie ukazuje polistopadovou „novou vlnu“ původní české dramatiky jakožto jedinečný fenomén.

Recykliteratura je hledáním překvapivých souvislostí, kontrastů a absurdit. V nejšťastnějších případech se rodí obrázky, které čtenáře nebo diváka nutí domýšlet, co jim předcházelo a co po nich bude následovat.

Katalog k výstavě kreseb a prací na papíře Jiřího Načeradského (1939 - 2014), Josefa Bolfa (1971) a Lubomíra Typlta (1975) je prezentací tvorby bývalého profesora a jeho dvou výrazných žáků.

Historička umění Julie Jančárková sleduje na základě jedné z nejkvalitnějších sbírek ruského umění z Galerie výtvarného umění v Náchodě obecnější téma.

U příležitosti 90. výročí narození Libora Fáry připomíná výstava v Museu Kampa tvorbu výrazného umělce, který zasáhl do mnoha médií a žánrů: malířství, kresby, koláže, scénografie, typografie, knižní tvorby.