Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.
V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Kniha Svět modliteb rabína Elieho Munka je do dnešní doby považována za nejlepší komentář k židovským modlitbám, který byl napsán v jiném jazyce než hebrejštině.
Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné.
Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo.
Ťiang Čching (Jiang Qing v přepisu v pchin-jinu, narozen 1953, žije v Číně) je považován za jednoho z nejvýznamnějších konfuciánských filosofů současnosti. Proslul svojí koncepcí ústavního konfucianismu neboli politického konfucianismu.
Kniha Abhid-hamma-Abhivinaya je završením životního díla ctihodného Áyukusa-la Thery, ve které jsou shrnujícím způsoben podány postupy Abhivi-nayi pro zvládání života podle Buddhovy nauky až k dosažení konečného cíle Nibbány.
Jiří Vácha ve své jedinečné knize shrnuje nejen současnou vědeckou kritiku darwinismu, ale celý problém rozšiřuje ještě o „vědomí“, jako nejspecifičtější vlastnost živých bytostí.
