Autor využívá svědectví přeživších a líčí nejen každodenní život „rodinného tábora“, ale seznamuje i s jeho výraznými osobnostmi a také popisuje plány na vzpouru, která byla odbojovým hnutím v Osvětimi připravována.
Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války.
„Legie, ke mně!“
To je signál legionářů k poskytnutí pomoci, a každý, kdo v cizinecké legii sloužil, ho dobře zná. Kdekoli by zazněl, ať již v africké poušti, v asijské džungli nebo v marseilleském baru, znamená to, že se něco špatného děje.
V knize je zachycena atmosféra a boje v rakousko-uherské armádě v Rusku a Itálii, zajetí kozáky, vstup do legií, ústup z Ukrajiny po bolševické revoluci, boje a život na Transsibiřské magistrále a cesta s 18. lodním transportem do svobodné vlasti.
Na rozdíl od knihy Stíhačky nad Španělskem, v níž se autor snažil zachytit nejdůležitější letecké bitvy Španělské války, v této práci čtenářům poskytne co nejucelenější obraz pozoruhodných španělských i zahraničních stíhacích pilotů této doby.
V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218-202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří.
Ve své bohužel již definitivně poslední knize se Ivan Brož, známý autor literatury faktu, zaobírá zápasem "zvláštní povahy", který "vedli jedni proti druhým a zároveň všichni proti všem".
Válečný deník Josefa Svobodného, narozeného v Bozkově u Semil, obsahuje autentické zápisky vojáka, který narukoval k 11. zeměbraneckému pluku a účastnil se bojů na ruské frontě. V červnu 1915 byl zajat a v ruském zajetí strávil více než dva roky.
