Navštivte zemi kontrastů a křižovatku světových náboženství. Izrael je místem, kde se prolínají tradice tří náboženství – judaismus, křesťanství a islám, kde je starověká architektura podpírána tou moderní, kde se setkává Východ se Západem.
Na samém počátku jara 1918 se ruská říše zmítala ve stále zběsilejší občanské válce, do jejíhož víru se záhy aktivně zapojili českoslovenští dobrovolci, kteří po několika konfliktech rozhodně vystoupili se zbraní v ruce proti bolševikům.
Tato kniha nepředstavuje pouze proslulé himálajské velehory a jejich úchvatná panoramata, ale podává také řadu zajímavých informací o Nepálu jako zemi, o jeho kultuře a o národních parcích s jejich bohatým rostlinstvem i zvířenou.
O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv Japonců vůči jeho vlastní tvůrčí cestě.
Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.
Přestože japonská obrněná technika nepatřila k těm nejvýraznějším v této oblasti, je historie japonských tanků, samohybných děl a obrněných automobilů velmi zajímavá.
Úchvatně strohá krajina Arabského poloostrova je jako plátno, na které se promítá ohňostroj kulturních, intelektuálních a obchodních divů.
Průvodce pokrývá tyto státy: Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Jemen
Kniha je zamyšlením nad mnoha tématy i obyčejným příběhem čtyř lidí. Co všechno společně zažili v tak odlišném prostředí a do jakých koutů světa je zavál jejich neklidný cestovatelský duch?
Kniha Alexeje F. Loseva představuje první ucelený životopis Vladimira Solovjova (1953–1900) – filosofa, teologa a nejvýraznějšího ruského myslitele 19. století.
Cesto-faktopis o Jihovýchodní Asii přináší čtenářsky přívětivý pohled na historii, přírodu, kulturu a etnika této části světa. Její příběh je podán v souvislostech, vzájemných vztazích i s vazbami ke světu.
Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických.
Autorka popisuje svou dobrodružnou cestu, která spojovala Tibet s Nepálem. Stezka vede v národním parku na čínské straně přes sedlo Nangpa La nedaleko Everestu. Informace o tomto přechodu nejsou, mapy také ne.
Tato kniha ukazuje především na osobnost nejvyššího představitele zločinců – vora v zákoně – i na vývoj jeho původně velmi dogmatických představ, specifické morálky a tradic směrem k současnosti.
Čtvrtý díl volně na sebe navazující série, která je největší a dosud nepřekonanou syntetickou prací o československých legiích v Rusku, jejichž boje autor popisuje v mezinárodně politických souvislostech.
