Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora, jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku.
Vzpomínky na Pražské povstání sepsal jeho vojenský velitel generál Karel Kutlvašr na sklonku svého věznění v roce 1960. Tou dobou už měl za sebou více než jedenáct let nespravedlivého žaláře.
Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky.
Robert Gies byl lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Gies stál rovněž za tzv. úklidovými opatřeními prováděnými nacisty na konci války, dohlížel na ukrytí „štěchovického archivu“.
Unikátní kniha o Sigmundu Freudovi. Nejen, že je shrnut jeho život, základní objevy na poli psychologie a neurologie, ale i záznamy jeho deníků či posledních poznámek před smrtí.
Dcera Josefa Mašína líčí ve své knize nejenom příběh jejich odbojové skupiny, vrcholící dobrodružným probíjením se přes Východní Německo do Západního Berlína, ale také osudy rodiny Mašínů počínaje první světovou válkou přes okupaci až po 50. léta.
Pavel Kosatík sestavil Masarykův plastický obraz pro 21. století. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.
Kniha Terezy Krekulové je věnována životu a dílu rabi Nachmana (1772-1810), který byl bezesporu nejoriginálnější a zároveň nejrozporuplnější osobností chasidského hnutí.
Druhá manželka krále Václava IV., pocházející z rodu bavorských Wittelsbachů, je hlavní
postavou nové knihy historičky Boženy Kopičkové. Ta po Elišce Přemyslovně vřazuje do edice
Velké postavy českých dějin už druhou z českých královen středověku.