Vladimír Jindřich Bufka (1887-1916) je neprávem opomíjeným českým fotografem. Byl všestranně nadaným tvůrcem a chemikem. Svého času konkuroval Františku Drtikolovi.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Kvalitně vypravená publikace představuje stavby, které reprezentují vývoj a tendence architektury v zemích visegrádské čtyřky po roce 1990. Každá země je zastoupena osmnácti stavbami. Texty v angličtině.
Kniha Spekulativní ruinologie: Interpretace jako způsob přežití je prvním knižním projektem Class of Interpretation založeném Borisem Ondreičkou a Václavem Janoščíkem, momentálně se zázemím na Akademii výtvarných umění v Praze.
Knížka o veškerém mém byznysu. O tom, který jsem dělal ve škole, na jízdárně, s mým otcem, s vojáky, s mojí první ženou, s bytem, s komputerem, s Italy, s divadlem i s televizí. Nejsem a nechtěl jsem být byznysmenem.
Druhý díl úspěšného průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny dvacátého století zachycuje slovem a obrazem další dvě stovky slavných, ale i méně známých, avšak architektonicky pozoruhodných staveb.
Publikace se zabývá prvním desetiletím tvorby Aloise Nožičky, který i ve světovém srovnání patří k nejoriginálnějším výtvarníkům druhé poloviny 20. století vyjadřujících se výhradně fotograficky.
Existuje nějaký vztah mezi uměním a biologickými zákonitostmi, obecně řečeno kulturou a naturou? A pokud ano, jakou roli při evoluci umění sehrála právě biologie?
