Margot Ruis nabízí v této knize pohledy do světa, neviditelného většině lidí z našeho kulturního prostředí: Komunikuje s vodními bytostmi, elfy, dévami stromů a jinými postavami.
Ve svých memoárech John čtenářům představuje Cestu leoparda, šamanskou cestu k probuzení intuice a spojení s duchovním světem. Přibližuje starobylou moudrost spojenou se sny, obřady, duchovními strážci a předky.
Psaní na hladině vody je zhuštěným paprskem té vroucí záře, kterou je Mooji. Uvnitř jsou obsaženy zlaté valouny moudrosti, jež byly nashromážděny za poslední desetiletí z Moojiho zápisníků a z jeho osobních setkání a satsangů po celém světě.
Text s původním nedvojným učením stezky sebepoznání, které je součástí prvotní nauky – tantry, jak byla odhalena v 9. století v severní Indii (Kašmíru).
V letech 1923-1938 napsal Abd-ru-shin, občanským jménem Oskar Ernst Bernhardt, velký počet přednášek, z nichž na sklonku svého života sestavil knihu „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“ v tzv. vydání poslední ruky.
Avadhuta Gíta, v překladu „Zpěv vysvobozeného“, je text nekompromisně vyjadřující pozici – stav jogína, potulného askety, který dosáhl této sjednocující mystické zkušenosti.
Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je Hlas ticha. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů.
