Kniha T. G. M. v kostce se přehlednou a čtivou formou zaměřuje na významné aspekty života prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a nabízí základní orientaci v tématu.
Před několika desítkami let se začal v Čechách a na Moravě rozvíjet obor vědy o hradech, zvaný kastellologie. Jedním z průkopníků této historické disciplíny se stal právě doc. Ing PhDr. Miroslav Plaček (nar. 1943).
Monografie je věnována rytíři par exellence,
anglickému králi Richardu I. Jeanu Florimu se
podařilo vytvořit brilantní portrét tohoto krále
opředeného mýty a legendami.
Pátý díl Goebbelsových deníkových záznamů odráží vnitřní pisatelův svět, ale zároveň umožňuje i netradiční pohled do kuloárů Třetí říše. Svazek je bohatě opatřen poznámkami, které pomohou čtenáři se orientovat.
Goebbelsovy deníkové záznamy odrážejí nejenom šílený vnitřní svět jejich pisatele, ale také umožňují pohled do mocenských kruhů Třetí říše. Svazek je bohatě opatřen poznámkami, které pomohou čtenáři pochopit text.
Kniha Příliš mladí na válku vychází k 75. výročí konce II. světové války. Obsahuje rozhovory s patnácti válečnými veterány, doplněné bohatou fotografickou přílohou.
Víte, že Jan Hus měl problémy s nadváhou, Václav Budovec z Budova prožil sedm let v turecké říši a že o pověst Petra Voka jako bonvivána se přičinil až řadu let po jeho smrti třeboňský purkmistr?
Kniha věnovaná samotným počátkům československé státnosti i dějinným okamžikům, které jí předcházely. Okamžikům, které sehrály zásadní roli v boji za samostatnost českého a slovenského národa.
Karel Havlíček (1821–1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848.
Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se vydali po stopách a motivech vražedného činu,...
Čtvrtý díl Goebbelsových deníkových záznamů odráží vnitřní pisatelův svět, ale zároveň umožňuje i netradiční pohled do kuloárů Třetí říše. Svazek je bohatě opatřen poznámkami, které pomohou čtenáři se orientovat.
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.
Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou (1907–1967), které jsou cenným svědectvím o poválečné době.
Monografie, jež je prvním zpracováním životních osudů Bilovského a která vychází z četných a dosud nevyužitých archivních pramenů, je doplněna několika textovými přílohami, jež se vztahují především k jeho všestranné činnosti.
