Dagmar Hájková

Druhý svazek edice korespondence T. G. Masaryka s lidmi z Velké Británie zachycuje pouhý jeden rok (1916) v Masarykově životě, který trávil převážně v londýnském exilu.

Edice z velké části dosud nepublikovaných dopisů osvětluje vztahy filozofa a politika T. G. Masaryka se světem britského impéria.

Kritická edice přináší dokumenty týkající se československo-vatikánských vztahů v letech 1928–1934, kdy v Praze působil jako apoštolský nuncius Pietro Ciriaci.

Kniha T. G. M. v kostce se přehlednou a čtivou formou zaměřuje na významné aspekty života prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a nabízí základní orientaci v tématu.

Reprezentativní publikace nabízí členěný pohled na meziválečné Československo.

Kniha popisuje vznik a fungování československého „státního kalendáře“ a jeho recepci v mnohonárodnostním státu.

O vánočních svátcích roku 1909 si začala desetiletá dcera zesnulého rakouského ministra financí Josefa Kaizla Zdenka psát deník. Poslední stránky popsala v červnu 1919.

Dramatické okamžiky Československa s ponurým výsledkem: 1938, 1948, 1968. Měly alternativu? Co a také kdy bylo třeba učinit, aby vývoj nabral odlišný kurs?

Druhý svazek Ad honorem eruditorum je věnován historikovi a prvnímu řediteli obnoveného Masarykova ústavu doc. Jaroslavu Opatovi u příležitosti jeho úctyhodného výročí 90 let.

Co zažil český krajan, aktér československého zahraničního odboje, kapitán americké armády a špion Emanuel Voska za první světové války? Publikace se snaží vylíčit zrod špionážní legendy a je pokusem o její reinterpretaci.

První díl edice zahrnuje období od mládí Edvarda Beneše do jeho návratu z pařížské mírové konference. Vybrané dokumenty jsou osobní i úřední povahy, publikované i dosud nezveřejněné.

První světová válka na dlouhá léta rozdělila manžele Hanu a Edvarda Benešovy. Ona o svém životě za války sepsala krátké, ale zajímavé svědectví, které je kontrastním pandánem k poznámkám jejího manžela.

Více než 200 receptů české kuchyně, které musíte ochutnat.

Publikace pojednává na základě dochovaného souboru korespondence o poměru a spolupráci T. G. Masaryka (1850-1937) a Edvarda Beneše (1884-1948) v období první Československé republiky.

Dramatické okamžiky Československa s ponurým výsledkem: 1938, 1948, 1968. Měly alternativu? Co a také kdy bylo třeba učinit, aby vývoj nabral odlišný kurs?

Sborník historiografických příspěvků je vydán při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století.

Za první světové války se stal běžnou součástí slovníku krajanských komunit pojem "naše česká věc". Zjednodušeně se tak nazýval program československého zahraničního odboje, jehož cílem byl rozpad Rakousko-Uherska a vznik nezávislého československého státu

Kolektivní monografie dává nahlédnout do způsobu řešení menšinové otázky v Československu a Maďarsku v letech 1918-1939.