V této krásné knížce do kapsy, naplněné ilustracemi a užitečnými diagramy, výtvarnice Lisa DeLong předvádí časem prověřené postupy, které jsou základem užití křivek a rostlinných forem v tradičním vizuálním umění.
Nová kniha výtvarníka a básníka Mariana Pally osvětluje naivní konceptualismus přímo od zdroje. Jedná se o soubor čtyřiceti kratších textů různého charakteru. Bylo by možné je označit za fejetony, anekdoty, bajky, někdy až za básnickou prózu.
Barevná knižní reprodukce obrazů Prahy malíře Roberta Kessnera. Unikátní dílo je doplněno literárním vyznáním populárních osobností. Publikace je volným pokračováním úspěšné knihy s názvem Intimní doteky Prahy.
Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.
Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.
Neotřelý pohled na divadelní architekturu jako živého inscenačního prostoru přináší kniha o životě a díle významného ostravského architekta Iva Klimeše.
Krásná, jemná a melancholická tvář Hany Vítové nás provází
desítky let a jen tak z našich pamětí nevymizí . Vždy patřila mezi přední
protagonistky slavné éry české divadelní a filmové scény.
Jan Pivec, to je nepřehlédnutelný titán našeho herectví - a zdaleka nejen díky stejně nepřehlédnutelné postavě. Chlapec ze slušné, ale nepříliš zámožné rodiny z pražských Vinohrad měl od dětství jedinou touhu: stát se hercem.
Jiří Bartoška je jedna z největších osobností českého divadelního i filmového herectví a jeho osobnost je stejně pestrá, zemitá a vášnivá jako charaktery postav, které sehrál.
Jiří Trávníček se už řadu let zabývá čtenářstvím.
Jeho publikace, založené na kvantitativním výzkumu (Čteme? a Čtenáři a internauti), přinesly po mnoha letech konečně důležitá data o oblasti, která zůstávala stranou zájmu literární vědy.
Vztah mezi dvěma slavnými malíři, Gauguinem a van Goghem, byl více než bouřlivý a jeho konec je zahalen rouškou tajemství. Co se vlastně stalo té osudné noci, kdy Vincent van Gogh přišel o ucho?
Knižní vydání rozhlasové hry, jejíž uvedení vyvolalo malý sklandál s přispěním "potrefené" Heleny Fibingerové. Jde o fiktivní portrét zestárlé československé atletky Mileny, která lásce ke sportu obětovala všechno.
Rozhlasová hra z roku 2006, v níž se kritika „umělosti“ života setkává s hledáním životní opravdovosti – umírání bývalé celebrity je tu konfrontováno s profesní bezohledností vypravěče.
