Pavel Srniček byl borec. Borec v nejlepším smyslu slova. Jako kluk vyrůstal ve velmi složitých sociálních podmínkách, ale možná právě těžké chvíle z dětství z něj udělaly silného a férového chlapa.
F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“.
Mnohé současné biografie historických osobností z pera jinak vynikajících dějepisců jako by postrádaly zakončení – smrt či pohřeb jsou v nich pojednány jen velmi stručně až povrchně, jako by snad k životu té které postavy ani nepatřily. ...
Jejich rodiny a doba, ve které vyrostli, jim vštípily pevnost charakteru, smysl pro čest, lásku k vlasti a další v té době samozřejmé hodnoty, kterých se odmítli vzdát a po kterých dnes tak často voláme.
Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty.
Kniha je autentickou vzpomínkou – záznamem válečného prožitku obyčejného člověka první světové války. Války, která nebyla jeho, ale byl jejím účastníkem.
Kniha vznikla jako vyprávění muže, který prožil svá klukovská léta v samém centru protektorátní Olomouce. V době, kdy my své děti ochraňujeme ode všeho zlého, se on v dětství denně potkával s krutou realitou válečných let.
O svém kostrbatém životě a lidech zajímavých i zlých vypráví výtvarník, textař, enfant terrible českého folku, písničkář i rocker, zakladatel a dosud frontman kapely Extempore, která se v 70. letech snažila posunout český rock trochu - jinam.
Autobiografická kniha Thierryho Bizota, známého televizního producenta, vypráví s notnou dávkou sebeironie o znovuobjevení křesťanské víry, které nastane, když to nejméně čeká – uprostřed krize středního věku.