Během svého téměř desetiletého přátelství s Thomasem Bernhardem se obchodník s realitami Karl Ignaz Hennetmair (*1920) rozhodl zaznamenávat rozhovory a události Bernhardova života formou deníkových zápisů.
Kniha zachycuje Nabokovův život v rozpětí let 1903 až 1940, počínaje šťastným dětstvím v Rusku a konče emigrantským životem v Paříži
a Berlíně. Vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny.
Americký investigativní novinář Steven Lee Myers přináší barvitý obraz muže, který se z řadového agenta KGB vyšvihl až na vrchol vládní pyramidy – stal se ruským prezidentem.
Tato obrazová publikace je užitečným průvodcem pro všechny zájemce o bonsaje. Nastiňuje hlavní historické rysy vývoje bonsají i estetické zásady, podle nichž se tvorba miniaturních stromků už po staletí řídí.
Atlas ztracených měst přibližuje skutečné osudy více než čtyřiceti sídel, z nichž se vytratil život. Ať už bylo příčinou lidské šílenství, přírodní katastrofy, dějinné zvraty či hospodářský úpadek, všechna tato místa vyvolávají otázky.
Příběh Jiřího Fišera, který jako osmiletý přežil Osvětim i zvrácené pokusy Doktora smrti. Před tři čtvrtě stoletím přijeli Jiří a jeho dvojče Josef do Osvětimi. Malí kluci vystupovali z nacpaného dobytčáku a klopýtali přes koleje.
Jiří Ovčáček, historicky první člověk v dějinách České republice, který zastává funkci jak první dámy, tak i viceprezidenta, míří plnou parou do učebnic dějepisu.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Podrobné vylíčení cest po jižním Tibetu, které italský antropolog a fotograf Fosco Maraini podnikl v letech 1937 a 1948, patří dnes k nejvýznamnějším dokumentům o životě Tibetu a jeho obyvatel před čínskou invazí ze začátku padesátých let.
Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, tři českoslovenští důstojníci, kteří snad nejvýrazněji zasáhli do českého domácího odboje v první polovině druhé světové války.
Po vyhlášení nouzového stavu začal filmový režisér, scenárista a spisovatel Ivan Fíla fotografovat známá i neznámá pražská místa, v této výjimečné situaci zcela osiřelá a liduprázdná.
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.