K hospodě patří kostel, ke sportu poezie, k muži žena (a postel), k prožitku projevená emoce. K lásce polarita, ke stínu světlo. A cesta je cíl. V ideálním světě této básnické prvotiny se vše prolíná. Něco je černé, něco bílé, něco září barvami.
Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi.
Slovenská básnířka, dlouhodobě žijící v Čechách, Martina Blažeková (1982) se v debutu s názvem Lom představuje jako mimořádně citlivá observátorka detailů fascinujícího světa i jako umanutá hledačka jeho přesných pojmenování.