Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Text je volnou zkušenostní interpretací či adaptací původního krátkého textu Paramarthacarca o pouhých osmi verších kašmírského filozofa a tantrika Abhinavagupty.
Volná zkušenostní interpretace či adaptace původního textu kašmírského filozofa a tantrika Abhinavagupty: Anuttara??ika, jehož název lze přeložit jednoduše jako Osm veršů o vědomí, jehož vyššího není.
Mimořádné číslo Perception in Scholastics and Their Interlocutors přináší osm studií zkoumajících problematiku vnímání a smyslů v dějinách filosofie mezi 11. a 17. stoletím.
Můžeme vycítit, co se děje s našimi blízkými, kteří jsou od nás tisíce kilometrů daleko? Jak to, že nám někdy zazvoní telefon a my okamžitě víme, kdo volá? Obsahují intuitivní předtuchy informace o budoucích událostech?
Je až s podivem, jak malou pozornost dosud věnovali literární historici (a to nejen v Čechách) tradičnímu perikopnímu systému. Přitom evangelijní čtení na jednotlivé neděle a svátky přímo či nepřímo ovlivňovala tematiku většiny kázání.
Stavba Šalamounova chrámu a setkání Šalamouna s královnou ze Sáby. Příběhy, které alespoň zběžně znají i ti, kteří se jinak o biblické texty nezajímají. Mnohem podrobněji a místy odlišně vypráví o těchto událostech legenda svobodných zednářů.
V roce 1774 vydal G. E. Lessing první z řady fragmentů z monumentálního díla „Apologie neboli obranný spis pro rozumné ctitele Boha“, na němž přes čtvrt století v tichosti pracoval hamburský učenec H. S. Reimarus a jež poprvé vyšlo roku 1972.