Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s islámem.
Čtenáři se dostává do rukou výběr osobního blogu brněnského pomocného biskupa na Lidovkách. Příspěvky reagují křesťanskou optikou na společenská a náboženská témata, která byla v dané době aktuální.
Křesťanství se z Jeruzaléma šířilo několika směry. Jedním z jeho nejvlivnějších center byl Řím, jenž se také stal sídlem papežů a zůstal jím i po přesídlení císaře do nově vzniklé a tehdy řecké Konstantinopole.
Zkrocení tří jedů je báseň Dharmy; je to „Dharma jedna báseň“, rada od srdce k srdci, esence zkušeností velikého Mistra, napití přímo z pramene – nezkaleného, nezředěného, doušek Buddhovy Nauky takové, jaká je.
Sherab Chödzin Kohn, dlouholetý žák Trungpy rinpočheho, čerpal při psaní Buddhova životopisu z mnoha různých zdrojů. Výsledkem je kniha, která ukazuje mnoho fascinujících aspektů života a aktivity Buddhy Šákjamuniho.
Kniha Athanasia oder Gründe für die Unsterblichkeit der Seele z roku 1827 je nadmíru aktuální právě dnes, kdy chybějí v celé společnosti vodítka k pochopení nejen sebe samých, ale i světa okolo.
Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit.
