Kniha přináší životní příběhy významné německo-židovské rodiny Semlerů, majitelů plzeňské železárny a drátovny produkující od svého založení široký sortiment výrobků pro každodenní použití a to včetně gramofonových jehel.
Klement Gottwald 56 milostí, na jejichž základě byl občanům změněn trest smrti na odnětí svobody. Dobu ilustruje fakt, že nejvíce jich bylo uděleno pachatelům válečných zločinů a kolaborantům, celkem 23.
Kniha přináší základní informace o naší nedávné historii.
V knize naleznete přehled významných osobností a událostí od národních buditelů (Dobrovský, Jungmann, Tyl, …), průmyslníků (Mattoni, Jelínek, Škoda, …), politiků (Masaryk, Kramář, Rašín, …)
Oba totalitní režimy 20. století, nacistický i komunistický, přinesly církvím a jejich zástupcům i věřícím v Československu tvrdé pronásledování. Byli odsuzováni k trestům vězení i smrti, k vysilující a zdraví ohrožující dřině v pracovních táborech,
Mezi prvními oceněnými účastníky třetího odboje byl Milan Kubes, známý pod přezdívkou Plukovník. Tento exulant, novinář, redaktor, překladatel a organizátor významně přispěl k boji za svobodu a demokracii v naší zemi.
Třetí svazek ze série kolektivních publikací, v nichž se mezinárodní tým mladých badatelů z oblasti historie a dalších příbuzných oborů zamýšlí nad otázkami obecných dějin 20. století.
Publikace se primárně zaměří na komplikovaný vývoj vztahů mezi většinovým makedonským obyvatelstvem slovanského původu v Makedonské republice a početnou albánskou menšinou v zemi. Tento vývoj je interpretován na střetu odlišných národních identit.
Čtyři čeští státníci, čtyři rozhovory, čtyři unikátní pohledy na novodobé dějiny. Kniha rozhovorů s Václavem Klausem, Petrem Pithartem, Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem vychází při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu.
Monografie velmi podrobně analyzuje přelomové
období v moderních dějinách Kosova. V průběhu let
1958-1969 se v několika etapách zásadně změnil
dosavadní přístup jugoslávského autoritativního
režimu ke správě Kosova.
Autor ve své práci analyzuje politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. Věnuje se především rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917–1918
Nemalé úsilí autor věnoval boji proti historickému revizionismu, tedy snahám o popření holocaustu. Jeho klíčové texty k této otázce jsou shrnuty právě ve svazku Vrazi paměti.
Kniha představuje unikátní síť německých společenskovědních a humanitních ústavů v zahraničí, jak se utvářela a vyvíjela od osmdesátých let 19. století do poslední zásadní reformy v roce 2009.
Cílem monografie je analýza vnímání a přístupu Velké Británie k problému evropské kolektivní bezpečnosti a k pokusům o její vytvoření v první polovině dvacátých let 20. století.
